Lara - Československý vlčák

7.10.7.2011 se konala v Paříži světová výstava psů, i my jsme, jen na o něco delší dobu vyrazili směr Francie, navíc za poněkud jiným účelem a sice udělat si konečně taky jednou "nepsí" dovolenou, i když samozřejmě se psy, protože nechat někomu hlídat smečku čsv, to by bylo skutečně spíš za trest. A vlčáčí počty mluví jasně: jeden je sám, ale dva jsou smečka! :oD

A tak jsme naskládali do auta psy a hromadu dalších potřebných i méně potřebných věcí. (Ve své lehkovážnosti jsme samozřejmě zapomněli na to nejdůležitějjší, čímž se ukázal být repelent, ale to už se u nás stalo téměř pravidlem. I když, při rychlosti jakou naše nejlehkovážnější členy smečky lehkovážnost opustí!!! :oD  a to při výskytu téměř jakéhokoliv létavého bodavého hmyzu se tomu celkem divím! )

Zamířili jsme na východ Francie, konkrétně do pohoří Des Vosges, protože je to nejblíž. Také jsme se plánovali stavit za páníčky Kůže tatínka Artíka, kteří bydlí nedaleko. V těch končinách žije navíc i jedno naše B štěňátko, které ale tou dobou dlelo zrovna v Paříži.

Počasí nám vyšlo střídavě slunečné, dusné i pršlavé a stejně pestrá byla i nálada - naše. Psi byli vesměs spokojeni. :o) Ubytovali jsme se ve velmi příjemném kempu, kde ale bohužel bydleli i jakési lidožravé muchničky a moc proti nim nepomohl ani pracně v supermarketu "vyšťouraný" repelent. To byla ale jen malá vada na kráse a klidu.:o)

Pohoří připomínalo něco mezi Šumavou a na druhé straně Velkou a Malou Fatrou. Skoukli jsme několik jezer, vodopádů, rašelinišť, městeček, jeden lom a udělali i jednu větší tůru. Na to, že jsme na místě strávili jen 4 dny a ještě museli prolézt spousta místních obchodů, ochutnat sposta věcí, taky odpočívat a půl dne hustě lilo, tak myslím docela dobrý :o)

Francouzi byli příjemní a milí jako vždy a sýry a vína výborná, rovněž jako vždy! :o)) Balzámem na duši, alespoň pro mě, byl krom šarmu, příjemnosti, ohleduplnosti a ochoty místních lidí, (vlastností bohužel tak vzácných u nás!!) i jejich opravdu nefalšovaný zájem a obdiv pro naše pejsky a skoro až bezelstný přístup k nim. Přicházely houfně i s dětmi přímo k holkám a neutíkali pryč a neschovávali svoje děti po tom co se dozvěděly o jaká zviřátka že se jedná.. (jak jsem na to už bohužel skoro zvyklá odsud :o( )  A skoro každý koho jsme potkali na výletech se zajímal o jakou rasu jde.

Cestou zpátky jsme se stavili za Artíkem, tatínkem Kůže a jeho páníčky ve Strasbourgu, Lara hned poznala kde je, načuchla Artíka, který se ale zrovna byl venčit a rozhodně odmítala jít mu kamkoliv naproti, protože tady přece bydlí ON!!! :oD S Artíkem a jeho páníčky jsme strávily velmi příjemné chvíle - děkujeme moc!!! :o)), ale nakonec jsme museli odjet abysme další den stihli jít do práce. To jsme ještě nevěděli že skoro celou cestu přes Německo se budeme muset "prát" s mega bouřkou a to stylem jízdy max 80 km/h po dálnici. Nakonec se nám jí i přesto podařilo ujet! i když hodně těsně:oD a dorazit v pořádku dom. Bouřka to stihla až tak za hodinu po nás, ale cestou citelně zeslábla.. :oDD

A jak si poradil "náš" Blaník Sky Norský vlk v Paříži na světovce? Velmi dobře! - vyhrál ve třídě mladých psů, takže obdržel V1, CAJC(1er excellent)(z 5 přihlášených se dostavili k posouzení 4 mladí psi) a pak vyhrál ještě Nejlepší mladý(Meilleur de jeune de race) nad vítěznou fenou ze třídy mladých. Rozhodčí M. Peter Harsanyi.

Současně se světovkou pobíhal i šampionát Francie, tady posuzoval M. Jean - Claude Larrive a Blaník Sky od něj dostal známku V2 (2em exellent).

Moc děkujeme paničce Skye za předvedení a gratulujeme!!! Máme obrovskou radost!!!! :oD Dění na světovce jsme díky paničce Artíka zprostředkovaně sledovali, takže nakonec náš výlet samozřejme nebyl tak úplně "nepsí". :o)